5. den - Dašice - Telč - 120km

V pět hodin ráno Jirku a Jardu probudil lomoz uklízečky. Někdo večer nechal hrnec na vařiči a nevypnul ho. Dost nadávala, až nás probudila. Začala uklízet, spát se tedy dál nedalo. Tak si oba sbalili a asi v šest ráno vyrazili dál. Domů již zbývalo zhruba "jenom" 120km a věřte, byly to opravdu krušné kilometry. Ráno dal Jarda svou typickou snídani (lahváče) a Jirka svojí také (jogurt). Cestování bylo opravdu náročné. Foukal prudký protivítr z jihu a vůbec, ale opravdu vůbec to nejelo. I s kopce šlapali, jako kdyby se jelo do kopce. Jirka dodneška vzpomíná, že ho jednu chvíli napadlo, že to snad nedojedeme ….. ale pravidelné zastávky a občerstvovačky je z toho vytáhly. Dokonce na jedné z nich v Čížově za Jihlavou je navštívil i "přepracovaný" Pavel, který tam přijel autem. Nabídl, že je odveze, ale …. To jim hrdost nedovolila. Pokračovali dále na kolech. Jedna z posledních zastávek byla ve Stonařově. Odtud pak Pavlov, kde Jirka z kopce ujel Jardovi a jel z Nevcehle přes Sedlejov. Jarda to vzal po hlavní na Urbanov. Jirka ho sice viděl z druhé strany rybníka v Nevcehli. Křičel na něj, ale … už se nedalo nic dělat … Jarda jel dál. Takže posledních 10km jeli každý sólo. No nakonec oba šťastně dojeli a potkali se v restauraci Armagedon (Sokolovna). Bylo to opravdu dojemné. Měli toho oba plné zuby a Jirka si jen vzpomíná, že když se dokodrcal domů, tak asi 20 minut stál pod sprchou.

Ale první velký cíl byl DOSAŽEN !!!